Pravděpodobnost, že se na nejbližším zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) opět pohnou úrokové sazby směrem nahoru, se zase o něco zvýšila.
Naposledy se pro jejich růst vyjádřil tento týden pro agenturu Reuters guvernér ČNB Jiří Rusnok, podle kterého „ekonomika dál jede na poměrně vysoké obrátky“. Nevyloučil, že klíčová dvoutýdenní repo sazba se do konce letošního roku zvýší dvakrát.
Jednání bankovní rady je na programu 26. září. Šéf centrální banky agentuře Reuters řekl, že na něm očekává „velice vážnou“ debatu o možném růstu sazeb. Pro domácnosti i podniky to bude znamenat dražší úvěry, například půjčky na bydlení.
„Za sebe říkám, že je mi to v tuto chvíli dost blízké, protože se mi jeví, že tím nemůžeme nic pokazit, že riziko nějakého unáhleného nebo neuváženého chování je minimální,“ řekl ve zmíněném rozhovoru guvernér ohledně růstu sazeb. Kurz koruny vůči euru v reakci na to posílil jen mírně. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera totiž trh již s dvojím zvýšením sazeb do konce roku počítal.
V předešlých dnech se v podobném duchu jako Rusnok vyjádřili i někteří další členové vedení ČNB. Prostor pro růst sazeb vidí také Oldřich Dědek či viceguvernér Mojmír Hampl.
Zpřísňovat měnovou politiku musí ČNB kvůli přehřívání ekonomiky, které se projevuje vyšší inflací, rychlým růstem mezd kvůli nedostatku pracovních sil na trhu práce a svižným zvyšováním cen bytů. V srpnu dosáhla inflace 2,5 procenta a nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB se tak držela již čtvrtý měsíc v řadě.
Svou roli hraje i kurz koruny, který je slabší, než ČNB předpokládala. Je to způsobeno událostmi na světových finančních trzích, kde se v posledních měsících investoři zbavovali měn rozvíjejících se zemí, mezi něž řadí i Česko. Stojí za tím mimo jiné obavy z ekonomického vývoje v Turecku. Silnější koruna by přitom tlumila dovozní ceny, například by snížila dopady dražší ropy na ceny pohonných hmot.
Naposledy bankovní rada odhlasovala růst základní sazby na začátku srpna o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Předtím ji posunula nahoru na předešlém zasedání bankovní rady na konci června (opět o čtvrt procentního bodu). Od loňského dubnového konce měnových intervencí vzrostla repo sazba již celkem pětkrát.
Snaha centrálních bankéřů o utažení měnové politiky se každopádně odrazí na cenách úvěrů. „V souvislosti se zvyšováním sazeb ČNB rostou i sazby na mezibankovním trhu a od toho se odvíjejí i ceny korporátních úvěrů,“ řekl Petr Hanák, manažer úvěrových produktů v České spořitelně.
Podraží zřejmě i úvěry na bydlení. Podle Martina Mašáta z finančněporadenské společnosti Partners by průměrná sazba u hypoték mohla v příštích měsících překonat hranici tří procent. V červenci přitom byla 2,5 procenta.
Rozdílná situace je v eurozóně. Evropská centrální banka v tomto hospodářském cyklu úrokové sazby ještě nezvyšovala. Základní úrokovou sazbu dál drží na nule a depozitní sazbu na minus 0,4 procenta. A vypadá to, že na těchto úrovních zůstanou přinejmenším do léta příštího roku.
Zdroj: Hospodářské noviny