V loňském roce v Česku opět klesl počet podaných insolvenčních návrhů. Celkem jich soudy obdržely 25 055, což je o 12 % méně než v roce 2020.

Stalo se tak navzdory původním odhadům odborníků, kteří kvůli pokračující pandemii předpovídali nárůst počtu firem a fyzických osob v existenčních potížích, a tedy i nárůst počtu insolvenčních návrhů.

„Obavy se nepotvrdily částečně proto, že insolvence kopírují vývoj ekonomiky s určitým zpožděním, ale také díky fungující vládní podpoře v podobě pokračujících antivirových programů a jednoduše i proto, že fyzické osoby nejsou příliš motivované své dluhy z dlouhodobého hlediska aktivně řešit. Nižší počet žádostí o insolvenci tak rozhodně neznamená, že by domácnosti a firmy přestaly mít ekonomické problémy.” vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Vzhledem k tomu, že podání insolvenčního návrhu předchází řada schůzek s odborníky, svůj podíl na druhém nejnižším počtu nových insolvenčních návrhů za poslední dekádu má podle Valáška také omezení volného pohybu osob a strach z osobních schůzek. Výrazným faktorem poklesu zájmu dlužníků je pak podle něj i skutečnost, že lidí, kteří se oddlužit chtějí a splňují podmínky, postupně ubývá.

Vývoj počtu insolvenčních návrhů pro rok 2022 podle Valáška není možné příliš spolehlivě predikovat, byť aktuální vývoj ekonomiky dává tušit, že lidí a firem ve finanční tísni bude přibývat zejména v důsledku zrychlující inflace, prudkého růstu cen energií a skokového zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky.

Řada úkolů v oblasti insolvencí čeká v letošním roce také na nové zákonodárce. Jedním z nich je schválení zákona o preventivní restrukturalizaci, který by měl do českého právního řádu s účinností od července 2022 zapracovat směrnici EU, jež zahrnuje nové nástroje k odvrácení hrozícího úpadku podnikatelům v přechodných finančních potížích. Další výzvou je pak nedostatečná digitalizace insolvencí. Technická stránka bezpečné online komunikace mezi dlužníky a insolvenčními správci je podle Valáška připravena, zbývá jen vhodně nastavit legislativní rámec.